Halloween, Concert for Valor

18. listopadu 2014 v 2:20 |  4. měsíc v USA
Dneska nějak nevím jak začít. Jsem teď marod, tak jsem jakási vypatlaná. Snažím se, aby to hp nepoznali, protože by jim to moc připomnělo to očkování, že jsem říkala, že jsem chřipku nikdy neměla.. Spousta lidí ani neví, co vlastně chřipka je, prostě tak nazývají obyčejné nachlazení, ale tak oni snad ví, jak chřipka vypadá Mrkající
Ani jsem neměla možnost to přes víkend vyležet. V sobotu jsem měla školu (chodím do kurzu o New Yorku - tři celodenní lekce, na konci dvoudenní výlet do NY - 4,5 kreditů ;-) ) a měli jsme "Museum tour", obcházeli jsme Washingtonská muzea, takže celý den na nohách. Přišla jsem domů polomrtvá a ještě večer jsme šli s kamarádkou a klukama do baru, takže tím jsem to dorazila. Nechtěla jsem ji nechat ve štychu, těšily jsme se na to..
Dneska jsem se to snažila na poslední chvíli trochu dohnat, než zase nastoupím do pracovního procesu a budu v blízkém kontaktu s prckem. Takže čaj, gauč, deka, televize a paralen Smějící se

Nerada bych, aby to ode mě malá chytla. Už jednou nachlazená byla a je to pěkně naprd. Špatně se jí pije, protože nemůže dýchat s flaškou v puse, neustále jí teče z nosu a je k tomu hrozně umrčená a taková velmi přítulná, takže si ty soply pěkně utírá do mého trička. Hrozně fajn Smějící seSmějící se
Musím říct, že minulý týden se náš vztah posunul ještě o stupeň výš. Já jsem ji samozřejmě milovala i předtím, ale byly dny a situace, kdy jsem na to zapomínala. Teď už je opravdu jako moje vlastní a to z jednoho prostého důvodu - začala mi projevovat lásku. U miminka tu náklonost člověk tězko pozná, nebo respektive to mrně to ještě asi nijak nerozlišuje, kdo je kdo a že je někdo bližší než někdo druhý. Když už se ale z miminka stává dítě, které už naplno vnímá dění kolem sebe, začne se na ty svoje nejbližší upínat a už moc dobře ví, kdo je maminka. To moje už i moc dobře ví, kdo je Lenička Smějící se Zlomilo se to minulý pátek - to si přesně pamatuju (nééé, nenapsala jsem si to do diáře Smějící se). Měla jsem ten den jakousi dobrou náladu a přestože jsem byla doma sama, žádný dozor za zadkem, opravdu naplno jsem se malé věnovala. Hrály jsme si, tancovaly, dělala jsem před ní různé šaškárny, že se mohla potrhat smíchy a tak nějak jsem si ten den s ní užila. No a když se pak vrátila Cheryl z práce, POPRVÉ za tu dobu, co jsem tady, se k ní malá nehrnula! Znáte to, když držíte dítě a ono se nakloní k tomu druhému. To ona poprvé neudělala a prostě chtěla zůstat u mě! Až mi to v tu chvíli bylo blbé.. No a o víkendu něco podobného. Zuzanku jsem měla v NY (to je tady moje nej kamarádka a spřízněná duše), takže jsem se tady tak poflakovala po baráku a když jsem přišla do kuchyně za Cheryl a malou, hrnula se mi ta moje beruška do náruče Usmívající se To bylo něco tak krásného... No a teď celý ten minulý týden je z ní hroznej tuleň. Už ji nebaví jenom sedět na koberci a hrát si, pořád chce vstávat, cpe se ke mně, natahuje ruce, když ji chci odněkud zvednout, to předtím nedělala a já si to náramně užívám Smějící se

Před dvěma týdny se tady slavil Halloween. Je to moc pěknej svátek a nechápu, proč se to u nás tak odsuzuje jenom proto, že je to z Ameriky. Asi jen tak z principu.. Vůbec jsem nevěděla, o co go. Jenom ta klasická představa: Halloween = masky, dýně. Je to ale o tom, že děti z okolí v kostýmech s rodiči obchází sousedy a za to, že se jako přišli ukázat v převleku, dostanou mňamku. Rodičové si popovídají se sousedy a je to náhodou moc pěkná zvyklost. Začíná se se západem slunce, kdo je jakoby otevřený tomu příchodu těch dětí, tak rozsvítí světla před barákem, rozestaví tam svíčky, třeba otevře dveře no a hlavně stojí venku. Je to hezký sledovat ty děti v ulici. Chodí většinou v početnějších skupinách, mívají s sebou nějaká světla, baterky, v té tmě to hezky vynikne Usmívající se No a samozřejmě později večer přichází na řadu dospělí! Ne že by teda obcházeli sousedy a vybírali sladkosti Smějící se My jsme se Zuzou sháněly kostýmy až na poslední chvíli ve čtvrtek a obchod byl narvaný k prasknutí, dokonce se venku stála fronta a pouštěli lidi regulovaně po čtyřech!! Všechno už bylo přebraný, když jsme našly něco ucházejícího, tak samozřejmě nebyla naše velikost. Nakonec jsme přece jenom něco sehnaly, já teda až druhý den v pátek někde jinde, ale myslím, že jsme měly celkem úspěch Mrkající Ale teda hlavně to byl obrovský zážitek! V DC je jedna taková rušná ulice plná barů a hospod (i když nepředstavujte si ňáke zakouřené knajpy se zelenými ubrusy jako u nás, nic takového tady není..) a plná ulice lidí v kostýmech, doprava řízená policisty, všichni v dobré náladě. Bylo to neskutečný, fakt! Chtěla bych to zažít ještě jednou, což se mi snad poštěstí, vzhledem k tomu, že budu asi o půl roku prodlužovat Mrkající

Podobný zážitek byl Concert for Valor teď minulý týden v úterý na Den válečných veteránů. Tenhle svátek je i u nás, ale neřekla bych, že je tomu věnována nějaká zvláštní pozornost (Nebo se pletu?). Byl to koncert v DC v National Mall, vstup zdarma, živě vysílané na HBO, milion lidí (doslova, to není nadsázka, někde jsem to číslo vyčetla..), no bomba! Překopané trasy metra, všude davy lidí, celé DC vzhůru nohama, policajti, vrtulníky.. Vystupovala tam Metallica, Rihanna, Eminem, Bruce Springsteen a mnoho dalších. Místy nuda, celou dobu jsme stáli, ale bylo to super! Miluju Washington!!! Usmívající se (není tu žádný zaláskovaný smajl, to říkám, že jsou stupidní!!)

Příští týden Den Díkůvzdání, hned nato Black Friday, tak to budou další články Mrkající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.