Arlington National Cemetery

6. září 2014 v 6:48 |  2. měsíc v USA
Tak pozor, lepším se, že? Smějící se Nikdy nevím, jak začít..
Nevím, jestli jsem se zmínila, že mi hp pořídili kytaru..? Samozřejmě ne, že by mi ji koupili, Cheryl se kdysi učila hrát a měla kytaru kdesi, asi u svých rodičů, a když jsem řekla, že hraju, tak ji jeli pro mě vyzvednout. Je skvělá! Krásně zní a hodně dobře se na ni hraje. Každný den si zahraju aspoň jednu písničku, ale dneska mi dítě spalo poctivě dvakrát téměř dvě hodiny a já jsem celou dobu hrála a cvičila nové akordy. Chtěla jsem si to teď vychutnat, že už mi padla a nemusím tady mít chůvičku, ale nezahraju už vůbec nic, jak mě bolí prsty! Usmívající se Ale to je jak namožené svaly - aspoň může mít člověk dobrý pocit, že poctivě cvičil (jak se to sloveso pěkně hodí na oba případy, že? Usmívající se)
Pomalu to tady začínám mít všechno obhlídnuté. Už jsem viděla Bílý dům, Washington Monument, Pentagon, Capitol, navštívila pár Smithsoniánských muzeí a konečně jsem se dostala i na Arlingtonský hřbitov. Už jsem tam měla dvakrát namířeno, ale poprvé jsem si to v půlce cesty rozmyslela a stanovila si jiný cíl cesty a když jsem se tam vydala podruhé s kočárkem, tak jsem to musela otočit, protože se mi chtělo čůrat a nebylo prostě kde (na hřbitově jsou toitoiky, ale to já jsem netušila..) Je to obrovská plocha plná bílých náhrobků vojáků od první světové války až po současný Afgánistán a spol. Byla jsem se podívat i na hrob Kennedyho a jeho rodiny, kde byl mimo jiné i náhrobek asi jeho dítěte s daty August 4 - August 7 1954. Ta data střílím od boku, každopádně to žilo - myslím, že holčička - asi jen tři dny... Ze hřbitova je taky nádherný výhled přes řeku na Washington a na Pentagon, tak jsem se pěkně pokochala Usmívající se Jinak teda docela smutné místo. Ne jako každý jiný hřbitov, tady jsou pohřbeni vojáci, kteří byli většinou zabiti. Navíc hodně mladých kluků kolem dvaceti, třiceti let. Čekala jsem, že tam bude hodně návštěvníků, je to zajímavé místo se zvláštní atmosférou. Ale co jsem nečekala, že je z toho turistická atrakce se vším všudy. Projíždí tam takový ten trapný vláček pro turisty s průvodcem a mám pocit, že tam u vstupní brány byly snad i nějaké stánky se suvenýry a občerstvením! Vždyť je to hřbitov proboha. Chtělo by to trošku úcty.. Narazila jsem tam na jeden náhrobek s takovým vtipným jménem (v češtině je to urážka) a už jsem vytahovala foťák, že to vyfotím. Hned jsem to ale přehodnotila, protože si prostě nemůžu utahovat z mrtvého, to se nehodí.
Byla tam ale spousta komárů, docela děs. A taky mi vlítl do oka jakejsi brouk, pálilo to, jako kdybych si protřela oko rukou od feferonky!
Když už jsme u toho jídla, opravdu jsem nepobrala tady ty způsoby, co se hospodaření s potravinami týče. Myslela bych si, že to jenom moje rodina je v tomhle divná, ale slyšela jsem to z více stran, takže to tu je asi všeobecný zvyk. Zásadně se nejí nic, co už se jednou jedlo. Nemyslím to tak, jak to zní, prostě zbytky. A zbytky taky nejsou to správné slovo, představíte si fakt zbytek jídla. Ale tady se navaří pro deset lidí, sní se z toho čtvrtina a pak se to všechno narve do ledničky a nechá zkazit. Dejme tomu. Když byl ale v ledničce už třetí den "zbytek" (dva velké steaky) lososa a mně bylo jasný, kam to opět spěje, říkala jsem si, že jsou vážně padlí na hlavu. Od té doby už šel u mě veškerý ostych stranou a velmi aktivně vyprazdňuji ledničku Smějící se Ale nejsou to jenom zbytky jídla. Například na každý týden mají objednanou čerstvou zeleninu z farmy. Přivezou vždycky pytel rajčat, lilky, dýně, cukety, ředkvičky... a nechají to zkazit... Fakt, za týden se to vyhazuje. Něco málo se z toho použije, ale většina letí do koše. V ledničce měsíc prošlé jogurty, koupí se chleba (takový ten toastový), ani se neotevře a tři týdny v ledničce akorát zabírá místo. A to přitom každý večer před spaním zhasínají světlo, co mám tady dole nad schodama, aby se náhodou někde nesvítilo zbytečně. Jenomže já když jdu v noci na záchod, tak je tam tma jak v pytli a už jsem se jednou málem přizabila na těch třech schodech, co mám do koupelny. Takže zatímco někde nesmyslně šetří, jinde ještě nesmyslněji plýtvají...
Tak si sedím ve svém pokoji na posteli, píšu článek a koukám, na zemi kobyla!!! Kobylka by evokovala něco malého, tohle jsou fakt takové velké potvory!!! Kde se to sakra bere? Téměř každý den na nějakou narazím. Že jsou tady v přízemí, na to jsem si zvykla - budiž, ale kruci v pokoji je fakt mít nechci. Kdyby to aspoň neskákalo, takhle člověk neví, co od toho čekat a ani vyhodit se to nedá..

Moc se těším na příští týden! Jak jsem zmiňovala toho chlapa v letadle, je to bubeník jednoho slavného zpěváka (nechci tady příliš konkretizovat) - to si někdo umí vybrat místo v letadle, že? Smějící seSmějící se - a příští sobotu hraje tady v DC, tak jsem pozvaná Mrkající
Tak já si to teda ještě po sobě přečtu, udělám korekturu a asi půjdu spát. I když si možná ještě něco pustím..
Tak zatím pá Usmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simi Maple Simi Maple | Web | 6. září 2014 v 12:08 | Reagovat

Arlingtonský hřbitov ! Tam se chci podívat, ale teda že z toho udělali takovou atrakci?? :/ Šílené. A kobylky v pokoji ? :D Raději je než pavouky! :D A nechceš začít přidávat i fotografie ? Bude to pěkné spestření článku a já to moc moc moc ocením :) Přeji hezké dny než se zase ozveš! :)

2 legni legni | 6. září 2014 v 18:49 | Reagovat

No jo, taky jsem z toho byla rozčarovaná, je to takové neuctivé.. Jinak o těch fotkách jsem uvažovala, ale já nic moc nefotím. Spíš jen malou a nějaké ty drobnosti, zajímavosti, ale ty památky a hřbitov - prostě to, co si člověk může najít na netu, to nefotím. Přijde mi to zbytečné. To spíš potom později, až si trošku něco vydělám a začnu trochu cestovat ;-) Jak jsi vlastně ten můj blog našla?

3 Simi Maple Simi Maple | Web | 11. září 2014 v 15:49 | Reagovat

Už ani nevím ;) Myslím že nějak přes blog.cz přes nejnovější články. Škoda.Fotky by to oživily.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.