Dva týdny u rodiny

4. srpna 2014 v 3:49 |  1. měsíc v USA
Tak vám řeknu, že se mi do toho psaní chce čím dál míň.. Možná bych měla psát častěji po menších částech, ať toho pak není tolik. Ale ono se toho vcelku moc neděje.
V pátek to byly přesně dva týdny, co jsem u rodinky. Zatím se to vyvíjí velmi slibně. S oběma si celkem rozumím, světe div se, dokonce se smějou mým vtipům, takže je to fajn, začínám je mít fakt ráda. S malou je to furt stejný. Každý den dlouhé procházky po okolí a od zítřka bude asi naší pravidelnou zastávkou Starbucks tady poblíž Smějící se Ani ne, že by mi tak zachutnalo to kafe, spíš mě baví ty zavřený kelímky Smějící seSmějící se
Zítra opět začíná Cheryl plné pracovní nasazení. Těšila jsem se, že budu s malou konečně bývat sama doma, ale Jim má příští týden noční a úterý, středa, čtvrtek volno, takže jsem zvědavá, jak to bude vypadat. Jestli jako bude doma koukat na televizi, pracovat venku, jestli někam zmizí.. uvidíme. Každopádně jestli bude doma, tak tam nebudu já s malou. Je to fakt otrava, jak už jsem tu zmínila.
V pátek se mi stal takový pěkný trapas. Hp měli na večer divadlo a večeři a já jsem doma hlídala. Malou jsem uložila kolem šesté a pak už jsem měla v podstatě volno (akorát jsem teda samozřejmě nemohla z baráku). Měli se vracet asi o půl jedenácté. Cheryl mi vždycky napíše zprávu, že už je na cestě domů, dokonce i když jsme obě doma, tak mi třeba napíše, že malá už spí, nebo že s ní přijde dolů, až ji nakrmí.. Prostě je furt na lajně, bez mobilu ani krok, tak jsem automaticky počítala s tím, že mi napíše, že už jedou domů, nebo že už jsou doma, nebo tak něco. Byla jsem u sebe v pokoji a tak různě jsem si zkoušela oblečení. Měla jsem na uších sluchátka a puštěnou hudbu a tak jsem se u toho nakrucovala před zrcadlem a tancovala a tak podobně. Měla jsem na sobě zrovna letní šaty, k tomu jsem si zkoušela novou kabelku a usoudila jsem, že se musím vidět i zezadu. Tak jsem si tak pěkně vytancovala z pokoje (s těmi sluchátky), že si vezmu z koupelny zrcátko. No a hádejte, kdo se mi zrovna chystal zaklepat na dveře, že si jde pro chůvičku?? Smějící seSmějící seSmějící se Myslela jsem, že se propadnu! Něco podobného se mi stalo jednou ve vlaku, když jsem se až moc oddala jedné písničce, hrozně procítěně jsem si ji zpívala (samozřejmě bez hlasu, jen jak si tak k té hudbě otevíráte pusu) no a prošel kolem mě zrovna průvodčí, nebo chlap na záchod, už nevím. Musím si na to dávat větší pozor, ta hudba člověka dokáže pohltit Usmívající se No ale tak jsem se tomu zasmála, řekla jsem, že si zkouším jedny letní šaty a rychle (a hlavně nenápadně) stočila rozhovor k jejich divadlu. Asi jsou i horší věci Mrkající
Jinak teda to horko už začíná být nesnesitelné. Pořád ne a ne zapršet, dneska jsem ale stejně přišla úplně slitá! Smějící se Musím říct, že už se moc těším na podzim a na zimu. Teplota se tu v zimě pohybuje kolem nuly, sněhu moc není, takže by to mohlo být fajn. I pro to dítě je lepší spíš zima než horko (myslím samozřejmě ovzduší, ne tělesnou teplotu).
Přemýšlím, co bych tak ještě zmínila, ale nic mě nenapadá. Ani mi to psaní dneska nějak nejde, nějak nejsem na té správné vlně. Jen jsem chtěla zas něco napsat, už je to doba od posledního článku Mrkající
Tak zase příště..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.