Disco v DC

12. srpna 2014 v 1:28 |  1. měsíc v USA
Ježiš to už je to zas týden, co jsem sem psala naposledy?! Je to možný, jak to letí?.. Když jsem byla v Rakousku, každný den jsem si odškrtávala a celkem se to táhlo. Tady si to užívám a taky to podle toho utíká :-) Ani se nenaděju a půl roku bude za mnou.
Dnes jsem si teda malou jaksepatří užila. Myslím, že už odhodila veškeré zábrany a projevila své pravé já Smějící se Není to moc dobrý spáč a dneska spala jen dvakrát po dvaceti minutách, což je na takovýho prcka dost málo, takže to podle toho taky vypadalo. Uřvaná až hrůza, nic ji neutišilo. Byla najezená, měla čistou plínu, jen byla prostě unavená. Co pak chcete s takový dítětem dělat, které absolutně nereaguje na žádný houpání, hraní, cukrbliky, nic.. Naštěstí se dá vždycky jít ven a tam je zaplaťpánbů hodná jak andílek Usmívající se Ale to horko!! Říkala jsem si, že už v tom vedru nikam chodit nebudu, navíc, když jsem s ní sama doma, ale nedalo se jinak. Asi by mi praskla hlava, kdybych ji měla celé odpoledne poslouchat!

Další týden za mnou a zas žádné zvraty, není o čem psát. Snad jen dvě věci bych tady chtěla zmínit. V sobotu jsme s holkama vyrazily do DC na disco. Docela jsem se těšila. Tady v okolí už jsem byla myslím oficiálně titulována maminkou, takže je úplně zbytečný se na ty procházky nějak hezky oblíkat a malovat, protože jsem prostě mamina s kočárkem a nikdo o mě ani pohledem nezavadí (myslím samozřejmě mužskou část populace). To je asi další nevýhoda toho, mít miminko. Když má mladá holka okolo sebe tři větší děcka, tak je asi každému jasné, že její nebudou. Je sice hezký, jak mě každej ochotně pouští na přechodu (i mimo přechod) a do dveří a na chodníku a všude se prostě ke mě jako k mamince chovají hrozně hezky (ne že by se jinak hezky nechovali, to zas né), ale je fajn jít občas bez něj, když se na mě sem tam usměje hezkej chlap Usmívající se
Takže do DC jsem se fakt docela těšila.. Nakonec jsem ale tak nadšená nebyla. První hodinka byla fajn. Přišly jsme do baru, dostaly zdarma nějaký drink (od desíti do jedenácti mají dámy pití zdarma!!! Usmívající se), takže na rozjezd dobrý. Celkem dobře jsme si zatancovaly, ale teda aby bylo na diskotéce, kde se tancuje, pětadvacet stupňů!! Musela jsem jít párkrát ven na vzduch, aby se to dalo zvládnout. A už to bylo "Hi, where are you from? How do you like it here so far? You are an aupair? Really?????" Nějak se mi tomu nechtělo věřit, že jde člověk prostě do baru a seznámí se tam, ale co do baru, stojíte na ulici a hned máte tři kámoše (nemyslím jenom kluky), se kterýma se jde pařit dál.. Přilepil se k nám jakejsi ťaman, pak nějaká banda dalších lidí a už se jelo. Vzali nás do baru, kde byla hlava na hlavě, pomalu se tam nedalo tancovat, aby člověk bokama nevrážel do někoho vedle, ale já už jsem hlavně neměla vůbec chuť se bavit. Jak říkám, na začátku to bylo super, ale jak už nás bylo tolik, všichni hrozně zapálení, akční, navíc jsem byla na ten den hrozně blbě vyspaná, i v té partě holek se necítím zrovna moc dobře.. tak nějak se to všechno sešlo, že už jsem nemyslela na nic jiného, než jak se dostat co nejdřív domů! V tom posledním baru (obešli jsme asi čtyři) už jsem si jen sedla na zadek a čekala, až to zabalíme. Nevím, možná nejsem diskotékový typ, možná to chce jiný lidi, možná víc spánku, těžko říct. Příště to snad bude lepší Mrkající

Příště hodlám vytáhnout svou novou německou kamarádku, která sem do Arlingtonu přijela v pátek. Našla jsem ji v seznamu aupairek v okolí a říkala jsem si, že když už jsem si s tou němčinou dala tolik práce, tak by byla velká škoda to zapomenout a chtělo by to ji nějak udržovat. Tak jsem jí napsala, asi šest týdnů před odletem a od té doby jsme v kontaktu. No a už ji mám konečně tady! Usmívající se Je to hrozně sympatická holka a myslím, že bychom si mohly rozumět Mrkající I když to teda dá sakra práci!!! Vždycky pro mě bylo těžký (myslím, že to je obecně docela náročné, nejen pro mě) přepínat z jednoho cizího jazyka do druhého. Vždycky jsem se potřebovala chvilku zorientovat, říct si pár vět vduchu v tom jazyce, do kterého přepínám, než jsem byla schopná v něm komunikovat, ale tohle pro mě byla úplně nová situace. Jednak už jsem němčinu před časem odložila na druhou kolej kvůli angličtině, takže jsem si na ni musela zase znova zvyknout, taky po tom měsíci tady už mám plnou hlavu angličtiny, ale hlavně, jak už jsem se rozmluvila v němčině, tak už jsem pak nebyla schopná žbleptnout anglicky!! Přišly jsme do Starbucks, Carina se mě ptala, jak to tam chodí, co si má dát, jak se dá platit atd. Teď já jsem jí to všechno řekla a najednou jsem nebyla schopná si sama objednat! Najednou jsem se prostě vůbec nedokázala zeptat, jestli můžu platit kartou. Připadala jsem si jak idiot a hlavně už jsem v hlavě měla totální guláš! Pak jsme si ještě asi hodinu povídaly, to už šlo celkem dobře, i když jsem pak přišla domů a vykládala hp, jak jsem se měla, to se taky dalo. Ale fakt nejhorší je to pohotové přepínání z jedné řeči do druhé, když tam není ten čas na to, aby na to člověk tu hlavu připravil. Když jsme stáli ve frontě v tom Starbucksu, já už jsem si připravovala, jak se zeptám na tu platbu kartou, jenomže do toho Carina se se mnou furt chtěla bavit, takže mi neustále přerušovala nit, no bylo to náročné. Ale myslím, že by se to snad mělo dát naučit, že je to hlavně o zvyku Usmívající se Uvidíme časem..
Dneska mám z toho psaní jaksi divnej pocit. Připadá mi to najednou hrozně blbý se tady takhle vykecávat o sobě. Radši bych psala, kde jsme všude byli s rodinou a co je nového a co malá atd., ale ono se vážně nic neděje.
A hlavně, já tady vždyck prostě vybalím to, čeho mám zrovna plnou hlavu. To je právě ten problém, že sem nepřispívám moc často. Když je to jednou za týden, tak mám pocit, že se nic neděje, ale ono by třeba bylo o čem psát každý den.
Tak uvidíme, třeba se k tomu fakt jednou dopracuju Smějící se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simi Maple Simi Maple | 21. srpna 2014 v 14:39 | Reagovat

Po asi 2 měsících jsem konečně zase zašla na tvůj blog. Prosím piš častěji :) Hodně o au-pair uvažuji po maturitě a osobní zkušenosti od lidí kteří to teď prožívají jsou k nezaplacení :)) Díky moc, a přeji šťastný pobyt v USA :)

2 legni legni | 22. srpna 2014 v 5:52 | Reagovat

Děkuju Ti za komentář, pokusím se psát častěji ;-) Ale kdybys chtěla třeba vědět něco konkrétního (cokoliv), klidně mi napiš mail, ráda odpovím ;-)

3 Simi Maple Simi Maple | Web | 1. září 2014 v 16:43 | Reagovat

[2]: Konkrétní otázky nemám, spíše mě zajímají takové ty osobní příspěvky :D super,děkuji, budu to tu chodit sledovat ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.